Mitrální insuficience, regurgitace (nedomykavost mitrální chlopně)

Definice

Mitrální chlopeň má relativně složitou a komplexní strukturu. Její dokonalá funkce závisí na správné velikosti a funkčnosti všech jejích součástí: anulárního prstence, cípů chlopně, šlašinek, papilárních svalů a v neposlední řadě i na tvaru a velikosti levé komory srdeční.

Mitrální regurgitace znamená nedomykavost mitrální chlopně, která odděluje levou síň od levé komory a představuje jakýsi ventil, který umožňuje tok krve jedním směrem z levé síně do levé komory a brání zpětnému toku krve do levé síně (a plic) při kontrakci (stahu) levé komory srdeční. Mitrální regurgitace je druhou nejčastější operovanou chlopenní vadou po aortální stenóze.

Příčiny

Mitrální regurgitace může být:

• akutní,
• chronická.

K akutní regurgitaci vede nejčastěji zánět chlopně (endokarditida) nebo infarkt myokardu s postižením závěsného aparátu chlopně.

K chronické regurgitaci vede nejčastěji myxomatozní degenerace, prolaps cípu, porevmatické změny nebo ruptura šlašinky. Při změně tvaru a velikosti levé komory vedou sekundárně k mitrální regurgitaci i např. ischemická choroba srdeční nebo dilatační či hypertrofická kardiomyopatie.

Příznaky

Příznaky mitrální regurgitace se nejčastěji objevují postupně, pozvolna a souvisí s objemovým přetěžováním levé komory srdeční, které vede postupně k poklesu kontraktilní (vypuzovací) funkce levé komory srdeční a městnání krve v plicích. Toto onemocnění může probíhat řadu let zcela bez příznaků a nemusí být v té době rozpoznáno. Mezi nejčastější příznaky patří:

• dušnost, zejména při námaze, později i klidová a noční (nutnost podkládat si více polštářů pod hlavu)
• únava
• kašel
• rychlý nebo nepravidelný puls, pocit bušení srdce
• bolesti na hrudi
• otoky kotníků

Vyšetření

Podezření na mitrální insuficienci může vzniknout při běžném poslechu srdce při preventivním vyšetřením, kdy je na srdci slyšitelný srdeční šelest. Lékař dále pátrá po příznacích onemocnění, zajímá se o další přidružená onemocnění, užívání léků a rodinnou anamnézu srdečních chorob. Běžná vyšetření jako EKG a rentgen hrudníku mohou upozornit na některé abnormality spojené s mitrální insuficiencí jako je zvětšení některých srdečních oddílů.

Zlatým standardem v diagnostice mitrální insuficience je echokardiografické vyšetření (ultrazvuk srdce). Toto vyšetření nám poskytne většinu informací, které potřebujeme o srdečních oddílech, chlopních a velkých cévách vědět. U části pacientů je nutné provést tzv. jícnové echokardiografické vyšetření, které je ještě přesnější než běžné transthorakální vyšetření (přes hrudní stěnu). Při jícnovém vyšetření je nutné zavést ultrazvukovou sondu do jícnu, protože při pohledu z jícnu, který naléhá těsně na srdce, jsou srdeční struktury zobrazeny přesněji a jasněji než přes hrudní stěnu.

U pokročilých a závažných chlopenních vad provádíme i srdeční katetrizaci, která nám umožňuje přímo zobrazit srdeční cévy a posoudit významnost insuficience mitrální chlopně.

Léčba

závisí na celkovém klinickém stavu pacienta a nálezu provedených vyšetření.

• Nemocný s málo významnou insuficiencí a bez významnějších klinických obtíží nemusí potřebovat žádnou léčbu, je pravidelně sledován lékařem specialistou, tedy kardiologem. V případě mírných obtíží lze pomoci užíváním léků (diuretika, betablokátory, ACEI, antikoagulační terapie při fibrilaci síní), samozřejmostí je prevence infekční endokarditidy.
• Chirurgická léčba- spočívá v různých typech rekonstrukčních výkonů (plastik mitrální chlopně) nebo v náhradě chlopně protézou (mechanickou či biologickou).