Profily vedoucích lékařů

Prof. Kautzner je absolventem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (1983). Po získání odborné kvalifikace ve vnitřním lékařství a v kardiologii na II. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 2,5 letech strávených v klinickém výzkumu v St. George´s Hospital v Londýně začal v roce 1996 pracovat jako specialista v oboru elektrofyziologie na Klinice kardiologie IKEM.

Prof. Kautzner je od roku 2001 přednostou Kliniky kardiologie IKEM. V roce 2005 byl jmenován profesorem vnitřního lékařství na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je mezinárodně uznávaným odborníkem v oboru arytmologie, držitelem titulu „Fellow of the European Society of Cardiology“, členem Evropské asociace srdečního rytmu (EHRA) a od roku 2010 členem výboru Evropské kardiologické společnosti (ESC). Dále je řádným členem americké Heart Rhythm Society a čestným členem několika evropských národních asociací srdečního rytmu. Byl prezidentem mezinárodního kongresu Europace 2005, který se konal v Praze, a od roku 1998 je hlavním organizátorem mezinárodních workshopů o katetrizačních ablacích s živými přenosy.

Jeho hlavním klinickým i výzkumným zájmem jsou katetrizační ablace srdečních arytmií, srdeční resynchronizační léčba a zobrazovací metody v kardiologii. Je autorem nebo spoluautorem celé řady vědeckých a vzdělávacích publikací.

V roce 1983 ukončil 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a po získání odborné kvalifikace ve vnitřním lékařství a v kardiologii v IKEM pracoval jako intervenční kardiolog na Klinice kardiologie IKEM. V roce 1997 byl jmenován zástupcem přednosty této kliniky a tuto funkci vykonává dosud. Od roku 2001 je vedoucím lékařem Oddělení akutní kardiologie Kliniky kardiologie IKEM.

Dr. Kettner je držitelem titulu „Fellow of the European Society of Cardiology“ a Evropské akreditace pro intenzivní a akutní kardiologickou péči a řádným členem několika pracovních skupin při Evropské kardiologické společnosti.

Jeho hlavním klinickým i výzkumným zájmem je akutní srdeční selhání, mechanické srdeční podpory a biomarkery akutních stavů. Je autorem nebo spoluautorem celé řady výzkumných a vzdělávacích publikací a zástupcem šéfredaktora časopisu Intervenční a akutní kardiologie.

Dr. Želízko je absolventem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 1985 promoval s Cenou rektora Univerzity Karlovy. Během studia a krátce poté pracoval v neurofyziologické laboratoři 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (farmakologické ovlivnění epilepsie).

V roce 1987 byl na základě konkurzu přijat na tehdejší II. interní výzkumnou základnu IKEM. V roce 1989 složil atestaci I. stupně z vnitřního lékařství a v roce 1993 pak specializační atestaci z kardiologie. Od počátku se věnoval invazivní diagnostice, srdečním katetrizacím a intervenční kardiologii. Od roku 1992 je vedoucím lékařem oddělení Intervenční kardiologie na Klinice kardiologie IKEM. V roce 1998 získal funkční licence a v roce 2001 licence školitele pro invazivní diagnostickou i intervenční kardiologii. V roce 2001 mu byl na základě úspěšné obhajoby kandidátské dizertační práce na téma “Primární PTCA v akutní fázi infarktu myokardu s elevací ST segmentu“ udělen vědecký titul Kandidát lékařských věd (CSc./PhD.). Odbornou praxi získal i v rámci krátkodobých stáží v USA (Mayo Clinic v Rochesteru, University of Alabama v Birminghamu, Cleveland Clinic a Boston University).

Dr. Želízko byl členem a posléze i předsedou a místopředsedou Pracovní skupiny Intervenční kardiologie a členem výboru České kardiologické společnosti. V letech 1995 – 2010 jsem byl hlavním organizátorem 12 Workshopů intervenční kardiologie s mezinárodní účastí a živými přenosy. Zároveň působí jako náměstek ředitele IKEM pro léčebně preventivní péči.

Jeho hlavním klinickým i výzkumným zájmem jsou nové metody intervenční kardiologie, o čemž svědčí řada prvenství v oboru v rámci České republiky (1992 program primární PCI u akutního infarktu myokardu, 1993 první implantace koronárního stentu, 2008 první perkutánní implantace aortální chlopně).

Studia na I. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Praha ukončil v roce 1989 s oceněním rektora univerzity.

Po 3 letech práce na interním oddělení nemocnice v Mělníku byl v roce 1993 přijat na Kliniku kardiologie IKEM. Zde prošel jednotlivými odděleními kliniky a od roku 1996 působí na Oddělení neinvazivní kardiologie, nejdříve jako odborný lékař a od roku 2005 jako vedoucí lékař. Součástí Oddělení neinvazivní kardiologie je echokardiografická laboratoř, která je největší v ČR, a to nejen celkovým počtem vyšetření, ale i technickým zázemím.

Od roku 1996 se dr. Marek věnuje echokardiografii v její celé šíři, zvláště pak jícnové echokardiografii, dále kontrastní a zátěžové echokardiografii se zaměřením na chlopenní vady. Chlopenním vadám byla věnována i jeho kandidátská dizertační práce (2001) s názvem „Chronická aortální regurgitace se systolickou dysfunkcí levé komory srdeční – pooperační vývoj“, jakož i některé výzkumné projekty /IGA/(2003-2005) „ Kontrastní zátěžová echokardiografie u asymptomatické chronické významné aortální regurgitace“. V současné době se věnuje aplikaci trojrozměrné echokardiografie do klinické praxe.

Ukončil I. lékařskou fakultu University Karlovy v Praze v roce 1982 a v roce 1989 složil atestaci z kardiologie. V témže roce obhájil kandidátskou disertační práci.

Od roku 1984 působil na Subkatedře kardiologie Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů. Později nastoupil na Kliniku kardiologie IKEM, kde v současnosti pracuje jako vedoucí lékař Oddělení arytmologie. Absolvoval řadu pobytů v elektrofyziologických laboratořích v Evropě i USA.

Dr. Čihák je členem Evropské kardiologické společnosti, České kardiologické společnosti a předsedou její Pracovní skupiny pro arytmie a kardiostimulaci. Jeho hlavním odborným zájmem je fibrilace síní a katetrizační ablace arytmií.

Dr. Čihák je autorem nebo spoluautorem řady publikací a několika monografií.

Absolvovala Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze v roce 1985 (obor všeobecného lékařství). V témže roce nastoupila na II. interní výzkumnou základnu (později Klinika kardiologie) IKEM, kde pracuje dosud.

V roce 1989 složila atestaci z interního lékařství I. stupně a v roce 1994 nástavbovou atestaci z kardiologie. V letech 1988 – 2005 pracovala na oddělení akutní kardiologie, od roku 2005 je vedoucí lůžkového oddělení A Kliniky kardiologie (kromě standardních lůžek je součástí oddělení i 12 lůžek JIP nižšího stupně).

Oblastí zájmu dr. Vrbské je echokardiografická diagnostika, intenzivní péče v kardiologii, léčba pokročilých forem srdečního selhání a transplantační problematika v kardiologii.

Ukončil Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze v roce 1976 a po získání odborné kvalifikace v oboru vnitřního lékařství a kardiologie (atestace I. a II. stupně z vnitřního lékařství a kardiologická atestace) na II. interní výzkumné základně a později na Klinice kardiologie IKEM se specializovala na neinvazivní kardiologii-echokardiografii, která byla i hlavním tématem její kandidátské disertační práce. Poté 8 let pracovala na Oddělení invazivní kardiologie IKEM a jejím hlavním zájmem byly chlopenní srdeční vady.

V roce 1989 se dr. Koudelková stala vedoucí kardiologické ambulance Kliniky kardiologie IKEM. Od roku 2000 pracuje jako vedoucí lékařka lůžkového oddělení Kliniky kardiologie IKEM. V letech 1999 - 2004 pracovala ve výboru Pracovní skupiny Chlopenní a vrozené srdeční vady v dospělosti České kardiologické společnosti a do tohoto výboru byla znovu zvolena ve dvou následujících volebních obdobích (od r. 2007 až dosud). V rámci práce této pracovní skupiny se podílí na četné přednáškové, publikační činnosti i postgraduální výchově s hlavním tématem chlopenní srdeční vady.

Po absolvování studia na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze nastoupil klinickou praxi na interním oddělení nemocnice v Kolíně, kde se věnoval nejen práci na lůžkovém oddělení, ale navíc i zajišťoval práci závodního a dorostového lékaře.

Na základě úspěšně vykonaného konkursního řízení v roce 1983 nastoupil do IKEM (tehdy II. interní výzkumné základny). Po získání prvních zkušeností v oboru kardiologie pracoval nejprve na Oddělení invazivní kardiologie, později jako vedoucí Klinického oddělení, vedoucí Koronární jednotky, vedoucí Jednotky intenzivní péče a v současné době vykonává funkci vedoucího všeobecných kardiologických ambulancí a je zástupcem přednosty pro výukovou činnost. Dále zastává funkci vedoucího Oddělení experimentální kardiologie CEVKOON.

Doc. Šochman má atestace z vnitřního lékařství, kardiologie, licence z invazivních diagnostických metod, licence primáře/vedoucího. Kromě klinické práce se věnuje experimentální, výukové a výzkumné činnosti.

Doc. Šochman je členem České kardiologické společnosti, Evropské kardiologické společnosti, členem CIRSE, hostujícím výzkumným pracovníkem Dotter Interventional Institute, OHSU, USA, členem Vědecké rady IKEM, člen mnoha zahraničních redakčních rad a jiných organizací. Je držitelem několika mezinárodních ocenění a publikuje v tuzemské i zahraniční odborné literatuře.

Absolvoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v roce 1966. Po získání odborné kvalifikace z oboru vnitřního lékařství a kardiologie se zaměřil na problematiku srdečního selhání a transplantace srdce. V dalších letech pak zastával funkci vedoucího lůžkového oddělení a zástupce přednosty Kliniky kardiologie a od r. 2005 je ve funkci vedoucího Oddělení srdečního selhání Kliniky kardiologie.

V letech 1975 - 1976 absolvoval roční stáž Světové zdravotnické organizace na Univerzitní Klinice v Gothenburgu ve Švédsku a v roce 1976 obhájil kandidátskou práci (CSc.). V roce 2001 získal titul docent vnitřního lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde je externím učitelem až dosud. Je čestným členem České kardiologické společnosti, členem České transplantační společnosti a Pracovní skupiny Srdečního selhání.

Doc. Málek je autorem nebo spoluautorem řady vědeckých a vzdělávacích přednášek a publikací s kardiologickou a transplantační problematikou. Rovněž je spoluautorem „Doporučení pro diagnostiku a léčbu srdečního selhání“, spoluautorem monografie „Klinická kardiologie“ a jedním ze dvou hlavních autorů monografie „Transplantace srdce“.

Po ukončení 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze v roce 1994 začal dr. Melenovský pracovat na III. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zpočátku se věnoval problematice metabolizmu a výživy, později kardiologii. Na této klinice získal odbornou kvalifikaci ve vnitřním lékařství a v kardiologii a obhájil kandidátskou vědeckou práci zaměřenou na problematiku endoteliální dysfunkce a rizikových faktorů aterosklerózy. Později se začal věnovat výzkumu klinické patofyziologie regulace krevního oběhu při hypertenzi a srdečním selhání.

Od roku 2002 pracoval jako výzkumný pracovník v John Hopkins Hospital (Baltimore, USA) pod vedením prof. Davida Kasse, a současně v tamním Národním ústavu zdraví (NIH-NIA) zaměřeném na výzkum kardiovaskulárního stárnutí pod vedením prof. Edwarda Lakatty.

Po návratu do ČR v roce 2005 nastoupil na Kliniku kardiologie IKEM, kde zastává funkci Zástupce přednosty pro vědu a výzkum. Mimo klinické práce rozvíjí interdisciplinární výzkumný program zaměřený na různé aspekty patofyziologie chronického srdečního selhání (v jeho rámci IKEM spolupracuje s Akademií věd ČR a lékařskou fakultou Univerzity Karlovy http://www.cevkoon.eu/cevkoon/cevkoon?). Je členem České kardiologické společnosti, Heart Failure Association (European Society of Cardiology) a American Heart Association.

Za svou praxi dr. Melenovský publikoval 39 článků v mezinárodních lékařských časopisech, které byly citovány >700x. Je aktivním řešitelem několika grantů IGA a GAČR a výzkumného záměru IKEM.